Karlovarský kraj patří z hlediska onkologické zátěže k nejpostiženějším regionům České republiky, a přesto v něm síť specializované paliativní péče teprve vzniká. Tento nepoměr považuje komora za vážný a hlásí se k jeho řešení. Péče o pacienty v závěru života patří k nejcitlivějším oblastem medicíny a její dostupnost je věcí nejen odbornou, ale i etickou.

Co už v kraji je. Dlouhodobě zde působí lůžkový hospic REHOS v Nejdku a mobilní Hospic sv. Jiří v Chebu. Od počátku roku 2026 funguje specializovaná paliativní ambulance (REHOS Nejdek, odbornost 720) a byl zřízen post krajského koordinátora paliativní péče. Komora tyto kroky vítá a považuje je za první z řady nezbytných; široce dostupná mobilní specializovaná péče v domácím prostředí teprve vzniká. Postupně se rozvíjejí také konziliární paliativní týmy v nemocnicích kraje — v Karlovarské krajské nemocnici (KKN) má jejich rozvoj na starosti nově jmenovaná koordinátorka konziliárního týmu paliativní péče Mgr. Hedvika Puškášová.

Společné prohlášení (květen 2026). OS ČLK Karlovy Vary se připojilo ke společnému prohlášení k rozvoji paliativní péče v Karlovarském kraji. Vedle komory se pod text podepsaly Společnost všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP), Česká společnost paliativní medicíny (ČSPM ČLS JEP), REHOS Nejdek a Zdravotnická záchranná služba kraje. Jejich společným požadavkem je budovat síť postupně, zodpovědně a s důrazem na kvalitu.

V praxi to znamená, že noví poskytovatelé by neměli naplňovat pouze minimální personální zabezpečení dané metodickým pokynem ministerstva (Věstník MZ ČR 13/2017), ale poskytovat péči na úrovni Standardů mobilní specializované paliativní péče ČSPM, a to i za cenu, že tento proces potrvá déle.

Pouhé formální splnění podmínek bez skutečné odborné, personální a organizační kapacity pacientům nepomůže a nesníží počet takzvaných terminálních hospitalizací při akutním zhoršení zdravotního stavu v závěru jejich života.

Praktický lékař jako klíčový článek. Prohlášení zdůrazňuje, že praktický lékař má nezastupitelnou roli při včasné identifikaci pacientů s paliativními potřebami a při koordinaci jejich péče v terénu. Funkční síť proto musí vznikat v úzké spolupráci s primární péčí, nikoli mimo ni. Signatáři doporučují vedení kraje a zdravotním pojišťovnám, aby nově vznikající služby měly jasnou odbornou garanci, kvalifikované multiprofesní personální zajištění, reálnou dostupnost lékaře a sestry v režimu 24/7 a funkční návaznost na nemocnice, praktické lékaře, záchrannou službu, domácí péči a sociální služby.

Za prohlášení se podepsali:

• MUDr. Václav Joza — člen představenstva ČLK za Karlovarský kraj, krajský zástupce SVL ČLS JEP
• MUDr. Tatiana Tatarets — primářka paliativní péče, REHOS Nejdek (KKN a.s.)
• MUDr. Katarína Vlčková — členka výboru ČSPM ČLS JEP, reprezentantka ČSPM ve výběrovém řízení v kraji
• Věra Luhanová, DiS. — krajská koordinátorka paliativní péče, ZZS Karlovarského kraje

Celé znění: Společné prohlášení k rozvoji paliativní péče v KVK (PDF).

Rozcestník paliativakvk.cz. Komora se neomezuje na výzvy a k rozvoji péče přispívá i prakticky: ujala se budování krajského rozcestníku paliativní péče paliativakvk.cz, který na jednom místě shrnuje dostupné služby a kontakty a usnadňuje orientaci lékařům i pacientům. Rozcestník byl projednán rovněž na jednání panelu primární péče 18. června 2026, na němž se dojednávala další strategie a koordinace rozvoje paliativní péče v kraji a sešli se zástupci primární péče, domácí péče, hospiců i dalších poskytovatelů. Z jednání vyplynulo, že rozcestník má být jedním z klíčových materiálů a praktickým vodítkem pro orientaci v krajské paliativní síti.

Vzdělávání k tématu. Komora paliativní péči podpořila i vzděláváním: na jaře 2026 uspořádala celokrajský odborný seminář Paliativní medicína: ambulantní a nemocniční pohled (31. března), zaměřený na včasnou identifikaci pacienta s paliativními potřebami, roli praktického lékaře jako koordinátora a návaznost ambulantní, nemocniční a specializované péče. Podrobněji o něm informujeme v rubrice Vzdělávání.

Paliativní péče tak patří ke stálým tématům komory v kraji. Jak konstatují signatáři prohlášení, paliativní péče je měřítkem toho, jak zdravotní systém přistupuje ke svým nejzranitelnějším pacientům; komora je připravena být aktivním partnerem jejího rozvoje — trpělivého, ale systematického a odborně vedeného.